Zanechat skleník nevyužitý v zimním období by byla škoda. I bez vytápění může tento prostor nabídnout ideální podmínky pro prodloužení pěstební sezóny, ochranu citlivých rostlin a předpěstování sadby na jaro. Prosinec ve skleníku tak nemusí být časem útlumu, ale naopak aktivitou plnou zahradnických možností.
Jak efektivně připravit skleník na zimní období
Správná příprava skleníku je základem úspěšného přezimování i zimního vysévání. Celý proces zahrnuje tři hlavní kroky: důkladné vyčištění, dezinfekci zeminy a eliminaci škůdců.
Nejprve je třeba odstranit veškeré zbytky rostlin a důkladně zryjt a pohnojit půdu, což připraví podklad pro nové rostliny. Kontrola a případná oprava skel a rámů zajistí lepší izolaci a stabilitu konstrukce.
Dále využijte dusíkaté vápno k dezinfekci půdy. Jeden kilogram na deset metrů čtverečních, po kterém následuje hluboké zapravení a důkladné zavlažení, pomůže zničit houbové patogeny a vejce slimáků.
K vyhubení spor plísní a přezimujících škůdců poslouží sirné svíce, které při hoření uvolňují síru a dezinfikují skleník i konstrukci. Po čtyřhodinové aplikaci je nezbytné prostory dobře vyvětrat, aby se odstranily zbytky síry.
Optimální přezimování citlivých rostlin ve skleníku
Choulostivé rostliny lze díky skleníku úspěšně přezimovat i přes mrazivé prosincové dny. Skleník sice bývá jen o několik stupňů teplejší než venkovní prostředí, jeho stěny však poskytují důležitou ochranu před studeným větrem a prudkými teplotními výkyvy.
Pro zvýšení komfortu rostlin byste měli skleník dobře utěsnit, ideálně dobrou těsnicí páskou či zakrytím mezer. Teplá izolační vrstva z nopkové fólie, bublinkové folie nebo dokonce polystyrenových desek na severní straně dokáže výrazně eliminovat ztráty tepla.
Když se daří udržet teplotu mírně nad bodem mrazu a zajistit dostatek světla a čerstvého vzduchu, mohou ve skleníku přezimovat například muškáty, podzimní chryzantémy nebo dokonce některé ovocné dřeviny v kontejnerech bez výrazných problémů.
Vysévání ve skleníku během zimního času pro čerstvou jarní úrodu
I v prosinci, kdy jsou venkovní teploty stále poměrně mírné, je možné ve skleníku vysévat několik druhů zeleniny. Připravte si rané semena kozlíčku polníčku, špenátu, rukoly, petržele, ředkviček či kerblíku.
Teplé počasí uvnitř skleníku může urychlit klíčení, takže první malé rostlinky se objeví již v lednu, pokud nepřijdou náhlé mrazy. Díky zakrytým záhonům je možné vysít i zimní cibulku nebo rané odrůdy mrkve, které využijí první jarní slunce.
Během zimního vysévání dbejte na pravidelnou, avšak střídmou zálivku a občasné větrání. Vzduch smí být vyměněn jen při teplotách nad -5 °C, což zabrání poškození citlivých semen nebo jejich zamrznutí.
Zachování optimální teploty a vlhkosti ve skleníku bez elektřiny
Temperování skleníku není nutné pouze s pomocí elektřiny. Tradiční metody jako hořící svíčky pod keramickým květináčem stále účinně využívají princip nahřáté a akumulující keramiky k udržení teploty mírně nad nulou.
V období silnějších mrazů je vhodné skleník doplnit o přenosné plynové topení. Pokud jsou k dispozici, dají se použít i kamínka s odvodem kouřovodu, což podstatně zvýší komfort a bezpečí rostlin během zimního období.
Důležitým faktorem zůstává pravidelné sledování vlhkosti. Vlhkost musí být optimální, aby rostliny nebyly vystaveny plísním ani přesušení – což ve skleníku v zimě vyžaduje pečlivou a vyváženou péči.


